Soutěžní článek: Je zima, čas na studenou polévku

Je zima. Celý den brouzdám pracovně po Praze, nastydlá jsem, že skoro nemůžu mluvit, a je mi hrozná zima. Kdyby večer nebyl ten event, seberu se a jedu domů.

Je nejen zima, ale i tma. Setkávám se s dětmi na Hradčanské. Dál pojedeme jedničkou, jsou to jen asi dvě stanice. Patrik je zdivočelý, po všem leze a křičí. A to jsme tam ještě nedorazili. Všechny tramvaje přijíždějí, jen ta naše ne. A je zima.

Konečně jednička. Vlezeme do přeplněné tramvaje a koukáme, kdo by tak mohl jet na stejné místo. Na druhé zastávce znervozním – už tady, nebo až dál? Pokračovat ve čtení „Soutěžní článek: Je zima, čas na studenou polévku“

Soutěžní článek: Moje první polévka gazpacho

Jsem fanoušek Červeného trpaslíka už od dětství, ale na dni polévky gazpacho jsem byla letos poprvé. Kdybych měla popsat všechny dojmy a zážitky z toho dne, byli bychom tu všichni ještě zítra, tak se soustředím jen na několik momentů.

První je polévka samotná. Nerada zkouším nová jídla, tak jsem byla docela skeptická, ale polévka gazpacho mě opravdu překvapila. Chutnalo to tedy jako něco mezi polévkou a zeleninovým salátem, ale byla dobrá. Jenom jsem měla trochu hlad, když jsme jeli domů. Máma namítla, že jsem přece měla polévku. To sice ano, ale já jsem chtěla něco teplého. Pokračovat ve čtení „Soutěžní článek: Moje první polévka gazpacho“

Soutěžní článek: Jak jsem (nejen) zírala na GAZPACHO

Dávno tomu, někdy na jaře roku 2013, jsem si přečetla na našem webu, že bude den jakéhosi Gazpacha. „Zase nějaký vědec“ – byla moje první myšlenka.To je pořád nějaký munzí, fórskvér – a podobné pípací mobilové hry. Jako by jim nestačil geocaching! Nevěnovala jsem tomuto oznámení pozornost. Do té doby, než se objevily první diskuze o tom, že to bude formou eventu, že určitě spousta lidí přijde v kostýmech, že se bude soutěžit s hologramem – a podobné, mně smysl nedávající, hlášky.
Poučena od kolegů kačerů a doma od dětí, jsem si pustila asi dva díly právě probíhajícího seriálu. Nepochopila jsem z něj nic, jen jsem si matně vzpomněla, že jsem se kdysi pokoušela číst knížu, ve které byli téměř všichni neživí , bylo tam něco o kočkách a mluvily tam počítače… Pokračovat ve čtení „Soutěžní článek: Jak jsem (nejen) zírala na GAZPACHO“

Soutěžní článek: Jak polévka gazpacho ovlivnila můj život

Jsem člověk veskrze přízemní, nerad experimentující a občas nedůvěřivý. Asi se tak mělo stát a nedlouho potom, kdy jsem se rozhodla navštěvovat eventy mi jednoho dne do života vstoupila polévka Gazpacho.

To takhle jednou přišel notifikační mail – event nedaleko tehdejšího zaměstnání v rozumnou hodinu…, jo, to by šlo, ovšem co je to to Gazpacho?

Lovím na wiki, v e-receptech a stále se vnitřně nedokážu srovnat s tím, že je to studené. Odjakživa byla každá studená polévka celkem neradostným zážitkem.

Co to píší v listingu? Že ji lze na přání ohřát – volejte sláva a tři dny se radujte. Po dalších pár řádkách mě nadšení opouští, vypadá to, že si jí ohřát nechávají jen a pouze exoti. Což o to, já jsem vcelku přírodní úkaz, ale to neznamená, že se to musí projevit hned na jednom z prvních eventů, kde bude bambilion lidí a já znám sotva tři. Pokračovat ve čtení „Soutěžní článek: Jak polévka gazpacho ovlivnila můj život“

Soutěžní článek: Jak jsem vařil polévku Gazpacho podruhé

Národní Španělskou polévku gazpacho, jsem poprvé ochutnal loni 25.11. na weriho eventu a tak mi zachutnala, že hned další den, jsem ji musel připravit v práci všem kolegům. Podařilo se.

Letos byla vyhlášena soutěž o to, kdo si v létě v horký den udělá tuto polévku a napíše na toto téma článek, byl jsem ihned pro a dostal nápad, který jsem bohužel, letos nezrealizoval.
1. jsem nesehnal potřebnou věc v mp3 formátu, a
2. už mi došel čas, proto píši jen klasický článek o tom, jak jsem připravoval polévku gazpacho. Pokračovat ve čtení „Soutěžní článek: Jak jsem vařil polévku Gazpacho podruhé“